Video: Nejzábavnější hráč historie! 25 let od přestupu do Evropy. Pusťte si první góly Ronaldinha

Ronaldinhova evropská štace začala poněkud komplikovaně. Pařížský gigant PSG sice ohlásil jeho přestup už 17. ledna 2001, avšak hráčův mateřský klub Gremio proti tomuto stěhování vehementně protestoval, takže o transferu musely rozhodovat soudy i Fifa. Ronaldinho tak mohl za PSG nastoupit až v létě.

Ronaldinho (Ronaldo de Assis Moreira) dorazil do Evropy jako hráč, o kterém se mluvilo spíš v obrazech než v číslech: úsměv, dokonalá technika, finta elastico, patičky, přihrávky naslepo, které ale mířily přesně tam, kam měly. To byly největší devízy brazilského fotbalového baviče.

Francouzský start představoval jakousi přechodovou fázi ostře sledovaného hráče, ze kterého se díky jeho kouskům stala během pár let největší superstar. V přiloženém videu si můžete prohlédnout, jak mu to v dresu PSG šlo.

Fotbalový básník

Zlom přišel v roce 2003, kdy Ronaldinha získala Barcelona. Právě v Katalánsku se totiž přepnul do režimu, který z něj udělal tvář celé jedné fotbalové éry: nebyl jen hvězdou, byl emocí stadionu. Barça se s ním zvedla z období hledání a během několika sezon se vrátila mezi evropskou elitu. Dvě ligové trofeje a triumf v Lize mistrů 2006 byly týmovým dílem, jenže jeho otisk byl bezesporu největší. Vrcholem individuálního uznání byl Zlatý míč za rok 2005.

Ronaldinho byl typ hráče, který měnil měřítka: obránce nutil přemýšlet o kličce dřív, než k ní ještě došlo, a spoluhráčům dodával odvahu zkusit variantu, která se „normálně“ nehraje. Barcelona navíc v té době stavěla styl, jenž později přešel do éry Messiho a Guardioly – a Ronaldinho byl jedním z mostů mezi starým a novým. V jeho nejlepších letech se Camp Nou díval na fotbal jako na show, ale zároveň na nástroj, jak vyhrávat.

Po sezoně 2007/08 přišel odchod do AC Milán. Víc taktiky, méně prostoru, jiný rytmus ligy. V Miláně už nebyl neomezeným motorem, spíš nárazovým generátorem kvality – večer, kdy se mu chtělo, dokázal rozhodnout zápas jednou přihrávkou nebo přímákem. I tam ale stihl zanechat stopu a byl součástí kádru, který došel k titulu v Serii A v sezoně 2010/11.

Evropská etapa Ronaldinha tak působí jako oblouk: od pařížského příslibu přes barcelonskou definici fotbalové radosti až po milánský epilog. Nezanechal po sobě jen sestřihy neuvěřitelných kousků na internetu. Symbolizuje vzpomínku doby, kdy se vítězství dalo dělat s úsměvem – a kdy fotbalová genialita vypadala, jako by byla tou nejpřirozenější věcí na světě.