Messi, nebo Haaland? Zlatý míč je ve správných rukou

Lionel Messi získal v pondělí večer svůj osmý Zlatý míč. To ale určitě víte, pokud jste začátek týdne nestrávili pod kamenem. A i tam by se k vám tahle zpráva pravděpodobně odněkud dostala. Většího tématu totiž ve fotbalovém světě poslední tři dny nebylo. Je to samo o sobě bizarní, ale k tomu se dostanu později.

Úvodem splním povinnost a navážu na tisíce fanoušků i novinářů na sociálních sítích – vyjádřím se k výsledkům. Upřímně říkám, že s Messiho vítězstvím nemám problém. Malý Argentinec vyhrál mistrovství světa, na kterém byl nejlepším hráčem. Byl pod obrovským tlakem, veřejnosti, své vlastní země. I sebe samotného, když jel do Kataru s vědomím, že další šance na triumf už nepřijde. Zvládl to.

Jeho sezonu v PSG lze pak označit za velmi slušnou. Jistě, nikoliv impozantní, to by se muselo v Parku princů slavit vítězství v Lize mistrů. Obecně mi ale kombinace nejlepšího hráče mistrovství světa s velmi solidní klubovou sezonou přijde na Zlatý míč při znalosti poměrů dostačující. A tohle sousloví je třeba zdůraznit.

V roce, kdy se koná světový šampionát, vyhrává Zlatý míč velmi často hráč, který na něm hraje dobře a dojde v turnaji daleko. Platilo to vždycky. Od Josefa Masopusta v roce 1962, přes Zinédina Zidana v osmadevadesátém. O Fabiu Cannavarovi, který v Realu Madrid po přestupu z Juventusu v roce 2006 nikterak senzačně nehrál, ani nemluvě. Byl ale kapitánem mistrů světa.

Že je nespravedlivé, aby o vítězství v celoroční anketě rozhodoval jediný měsíc? Budiž, docela s vámi i souhlasím. Na druhou stranu, jedná se o zdaleka nejdůležitější sportovní událost na planetě, významem nesrovnatelnou s jakoukoliv jinou fotbalovou soutěží. Ostatně mi ukažte jednoho fotbalistu, který má ve sbírce titul mistra světa, ale nepovažuje ho za svůj největší kariérní úspěch. Nenajdete.

A především, tak to zkrátka je a lamentovat nad tím nedává valného smyslu. Pokud by Messi vypadl s Argentinou v osmifinále, Zlatý míč rozhodně nemá. On ale šampionát vyhrál a byl na něm nejlepším hráčem. To je mimochodem věc, která mě při procházení příspěvků na sociálních sítích lehce překvapuje. Vymezovat se proti vyzdvihování borců s povedeným šampionátem je jedna věc. Nerozumím ale tomu, proč někdo zpochybňuje Messiho výkony na samotném mundialu.

Sice už to bude skoro rok, co turnaj v Kataru začal, neměli bychom ale zapomínat, že to byl chlapík s číslem deset, kdo svůj tým k vítězství dovedl. Jistě, Emi Martínez vytáhl parádní zákroky, Fernandéz s Mac Allisterem skvěle pracovali ve středu pole a Julian Álvarez kouzlil v ofenzivě. Ono s deseti soustružníky by mistrovství světa nevyhrál ani Pelé.