Bundesliga se rozjíždí. Fotbal ale s virem neuhraje ani remízu

07. květen 2020
Sdílejte:
Spolková vláda kývla: v druhé půlce května může bundesliga zase začít. Pro profesionální sport je to světýlko na konci tunelu, může ale zase zhasnout. A někomu na cestu ven pravděpodobně nezbydou síly.
Uzavřené tréninkové hřiště.Foto: fotorauschen/Shutterstock

Čas od času to přijde. Ukazováček namířený na profesionální sportovce, že jsou předražení budižkničemu a že si ty ohromné peníze nezaslouží. V nedávné době k tomu koronavirus ponoukl třeba sociologa Jiřího Přibáně nebo ministryni financí Alenu Schillerovou. Ta v půlce dubna v Senátu prohlašovala, že fotbalisté nemají morální právo žádat o státní příspěvek 25 tisíc pro OSVČ. Klasika. Rychle ale otočila, když jí vysvětlili, že fotbalisté v tuzemských podmínkách skutečně nejsou nejbohatší skupinou obyvatel.

Tahle zjednodušující kritika většinou vyplývá z naprostého nepochopení systému. Profesionální sport je vysoce kompetitivní odvětví a dost peněz na celý život si za pár let kariéry vydělá jen hrstka těch nejlepších. Drtivá většina sportovců poté, co pověsí řemeslo na hřebík, normálně chodí do obyčejné práce.

Pokud jde o české fotbalisty, tak ani angažmá v prvoligovém klubu neznamená šestimístné odměny. Mnohem častěji jsou naopak v základu pod průměrnou mzdou. Navíc jsou to často formálně živnostníci – proto také byla řeč o příspěvcích pro OSVČ – takže nemají pracovní smlouvy a základní zaměstnaneckou ochranu, zákonem garantované odstupné, náhrady mzdy a podobně.

Jako všichni

Našim fotbalistům, pro které zásadní část příjmu tvoří bonusy za odehrané zápasy, tedy skutečně příjmy klesly prakticky automaticky a moc s tím nemohli dělat. Na snížení odměn se ale i jejich kolegové ve většině případů s kluby dohodli prakticky všude v Evropě. Existují ovšem výjimky, jako je Žilina nebo anglický Tottenham, kde se fotbalisté s vedením klubu na snížení platu stále nedohodli a gáže jim chodí v plné výši.

„Přeplacené sportovní primadony“ ale také ukázaly případnou solidaritu. Americký americký fotbalista Drew Brees z klubu New Orleans Saints například s manželkou přispěl státu Louisana na obnovu po koronaviru částkou pět milionů dolarů. Londýnská Chelsea pronajala 128 hotelových pokojů zaměstnancům NHS (Národní zdravotní služby), věnovala 81 tisíc jídel ohroženým Britům a hráči místo krácení výplat část svých mezd pravidelně posílají na charitu.

Kamerunský útočník Samuel Eto’o se spojil s vládou své rodné země a pomohl několika desítkám tisícům lidí zajistit ty nejpotřebnější prostředky na boj s koronavirem. A takových příkladů je mnoho. I český fotbalový reprezentant do jednadvaceti let Michal Sadílek (20) z holandského PSV, který zatím nepatří mezi top placené hráče, poslal dohromady částku 500 tisíc nemocnici v rodném Uherském Hradišti a městu Uničov. Poslanec Petr Gazdík (STAN) ho za to nominoval na medaili za zásluhy.

Pandemie naplno ukázala, že profesionální sportovci nejsou kasta necitelných boháčů.

Dohrají se ligy?

Vraťme se ale do reality posledních dní, ve kterých uvolňování otevírá nejrůznější naděje… Pro sport jich není mnoho. Velkých sportovních soutěží, které mají šanci se opět rozjet, je naprosté minimum. Téměř výhradně jsou to nejvyšší fotbalové soutěže.

Bundesliga

Angela Merkelová včera potvrdila, že německá nejvyšší liga se bude moci dohrát. Datum ale zatím zůstává otevřené, respektive na funkcionářích. Ti by měli rozhodnout zítra. První zápasy by se mohly odehrát 15. nebo 22. května. Podle deníku Bild je pravděpodobnější časnější datum.

Zaprvé, po otestování 36 týmů první a druhé bundesligy vyšlo najevo, že celkem deset hráčů a členů realizačního týmu má covid. A pak podle leckoho není jisté, že fotbalisté dokážou dodržovat přísná protivirová pravidla. Před zápasy budou muset být v karanténě, podrobí se také vždy novému testu.

Pochybnosti vyvolalo především video útočníka Herthy Berlín Solomona Kaloua, který na Facebook Live natočil, jak si podává ruce se spoluhráči nebo vyrušuje, když jednoho jeho spoluhráče právě testují. Bavorský premiér Markus Söder na tiskovce po včerejším jednání spolkové vlády (která prý mimochodem otevření ligy věnovala víc času než školkám a školám) jeho jednání označil za „ošklivého vlastňáka“.

Hertha Kaloua okamžitě suspendovala a uvedla, že jde o selhání jednotlivce, otázky ale zůstaly. Pokud by se podobné incidenty opakovaly a došlo k rozšíření nákazy, nemá smysl soutěž dohrávat. Podobnou blbost mimochodem předvedl na začátku března basketbalista Utahu Rudy Gobert. O dva dny později byl pozitivně testován na koronavirus.

Eredivisise a Ligue 1

Vládní nařízení znemožňují dohrát holandskou Eredivisie nebo francouzskou Ligue 1. V Nizozemsku se rozhodli nevyhlašovat vítěze ligy ani sestupující. Ve Francii ale bylo rozhodnutí jiné: na základě průměru bodů na utkání byli za mistry prohlášeni hráči Paris Saint-Germain a sestup do Ligue 2 čeká Amiens a Toulouse.

Konec od stolu bude mít pravděpodobně soudní dohru, právní kroky už podnikají Amienští a chystá se k nim i Toulouse. Advokáty ale zaúkoloval také Lyon, toho času sedmý. Ten chce usilovat o náhradu škod, které mu údajně vzniknou tím, že se kvůli současnému umístění nedostane poprvé po dvaceti letech do lukrativních evropských pohárů. Kam by to jinak jistě dotáhl.

Fortuna liga

Pro české fotbalové soutěže samozřejmě nebude tak podstatné, kdo a podle jakého klíče bude nasazený do další sezony evropských pohárů (pokud se vůbec budou hrát), ale zda a za jakých podmínek dojde k postupu mužstev do první ligy a k sestupům z ní.

Řešení bylo na stole vždy jen dvojí – anulace dosavadních výsledků Fortuna ligy a zmrazení veškerých postupů/sestupů (což mnozí považují správně za morální hazard), nebo dohrání celé ligy, včetně nadstavby. Jakékoliv další řešení by zřejmě skončilo u soudu. Druhé variantě samozřejmě hraje do karet příznivý vývoj pandemie u nás. Hrát by se mělo znovu začít 25. května.

Premier League

V Anglii je situace nejasná. Britská vláda má o budoucnosti Premier League jednat zítra. Podle televize Sky byly kluby srozuměny s tím, že se sezona dohraje jedině v případě, pokud se určí osm až deset neutrálních stadionů, kde se odehraje zbytek utkání. Pokud by se Premier League nedohrála, znamenalo by to pro anglické kluby ztrátu víc než miliardy liber.

Zároveň však šéf Fotbalové asociace Greg Clarke smutně dodal, že si nedokáže v dohledné době představit návrat fanoušků na stadiony a že liga se pomalu připravuje na možnost, že i následující sezona se bude odehrávat bez diváků. Návrat do normálu očekává až poté, co se na koronavirus najde vakcína. Angličané ale mají štěstí v tom, že většina příjmů Premier League plyne z lukrativních smluv na vysílací práva.

Itálie, Španělsko a zavilí Švédové

A co se týče zbylých největších fotbalových lig, tak v těžce zasažené Itálii se do tréninku vracejí první týmy a Juventus ohlásil, že nakažení fotbalisté Daniele Rugani a Blaise Matuidi se už z koronaviru vyléčili. Na seznamu nemocných tak zbývá úž jen útočník Paulo Dybala. Všechny týmy Serie A zároveň vyjádřily touhu soutěž dohrát. Liga by se měla podle aktuálního plánu rozběhnout opětovně 2. června.

Ve Španělsku pak měli hráči začít od pondělí trénovat, ale vidle jim do plánu hodila vláda, která návrat do individuální přípravy podmínila testováním hráčů a trenérského štábu. Pokud všechno půjde podle plánu, La Liga by se měla začít opětovně hrát v červnu a dohrát se během léta.

Otázka přirozeně zůstává, zda je dobrý nápad ligy vůbec dohrávat. Minimálně existují velmi pádné argumenty, proč pěknou řádku měsíců hrát fotbal bez diváků. Katastrofický průběh pandemie v severoitalském Bergamu je totiž přičítán tomu, že se tu v polovině února odehrál zápas Ligy mistrů mezi tamní Atalantou a Valencií. Průběh pandemie také mohl neblaze ovlivnit zápas mezi Liverpoolem a Atléticem Madrid, jehož vliv bude vyšetřovat město.

Ve světle těchto zpráv působí naprosto fantaskně švédský přístup: tamní liga má 14. června odstartovat nový ročník – i s fanoušky.

Riziko pro diváky i hráče

Pokud se ale jakékoliv sportovní utkání bez pochyb projeví nebo označí jako katalyzátor pandemie, asi si na návštěvu sportovních stadionů vážně počkáme, než bude funkční vakcína. Naprostým minimem pak v budoucnu může být měření teploty před vstupem na stadion, jak už si to na vlastní kůži zkusili fanoušci Atalanty.

Otázkou je také bezpečnost samotných sportovců, kteří mají kvůli nadměrné fyzické zátěži přirozeně sníženou imunitu, a funkcionářů, mezi kterými je dost starších osob. A pro některé jednotlivce je riziko vyšší – připomeňme třeba hokejistu Philadelphie Oskara Lindbloma, který bojuje s rakovinou, nebo slovenského hokejistu Martina Réwaye, který měl v minulosti problémy se srdcem. Z českého fotbalu se dá vše doložit na dvou jménech – stoper Sparty David Lishcka, který v minulé sezoně prodělal operaci srdce, a kouč letenských Václav Kotal, kterému je 67 let a už jen kvůli svému věku patří k rizikové skupině obyvatel.

To jsou rizika bezprostřední, ale nákaza by mohla poznamenat i život těch zdravých, kteří ji jako většina přežijí. Dlouhodobý efekt onemocnění na tělo člověka zatím nedokážeme spolehlivě odhadnout a je možné, že ne vždy po něm bude schopné dál podávat špičkové výkony.

Amerika je odolnější

Než se dočkáme vakcíny, mohlo by ale minimálně pro některé fotbalové kluby být pozdě. Hodně jich totiž (pokud pomineme Anglii) už ohlásilo finanční problémy. Dlouhodobý výpadek příjmů ze zápasů by pro ně asi znamenal poslední kapku a zlomený vaz. Problém budou obecně mít menší ligy (včetně české) v případě, že by je postihl výpadek příjmů z evropských pohárů. Jejich osud pro příští sezonu je ve hvězdách.

Lépe se se situací – díky svému systémovému nastavení – pravděpodobně dokážou vyrovnat severoamerické sportovní ligy. Finanční ztráty pro ně teď samozřejmě budou obrovské. Ale z dlouhodobého hlediska by pro ně mělo hrát příznivou roli především to, že neznají nic jako sestup ze soutěže. Rovnováhu a úroveň v soutěžích udržují mechanismy, jako je draft nebo platové stropy. Takže absence výsledků jednoho ročníku nebude případně představovat zásadní problém. Tedy systémový.

Pak jsou tu samozřejmě příběhy klubů a samotných hráčů, pro které nedohrání znamená zmařenou šanci (pro někoho možná poslední) získat kýženou trofej – ať jsou to hvězdy hokejové Tampy Bay nebo basketbalových Los Angeles Lakers v čele se stárnoucím LeBronem Jamesem. Rozmezí, v němž máte reálnou možnost získat v dané lize trofej a udržet pohromadě kádr nabitý hvězdami je velice malé – zpravidla dvě až tři sezony. Pak vás doženou věk, zranění, platové stropy. Něco z toho, samo nebo v kombinaci, vám jednoduše nedovolí udržet pohromadě všechny klíčové hráče, kteří budou chtít jít logicky vydělat lepší peníze jinam.

Výhodou je tedy severoamerickým ligám jistá uzavřenost vůči ostatnímu světu. Proti tomu kopaná, která fakticky tvoří jediný obrovský globální trh s minimálními omezeními (pokud pomineme například regulaci Financial Fair Play nebo pravidla o přestupech náctiletých hráčů), se bude z viru vzpamatovávat dlouho.

Šéf bundesligy Christian Seifert v pozoruhodném rozhovoru pro New York Times uvedl, že podle něj letos v létě nebude fotbalový trh vůbec existovat. Nakolik něco podobného ovlivní „exportně orientované ligy“, jako je třeba holandská nebo slovenská, to si nikdo netroufá odhadovat. Vyrovnání sil na evropských trávnících ale spíš nečekejte. Naopak. Propast mezi bohatými velkokluby a těmi ostatními se v následujících letech pravděpodobně ještě prohloubí – právě kvůli absenci financí plynoucích těm menším z lukrativních přestupů do větších lig.

Buď, jak buď, zápas s koronavirem nemá sportovní průmysl letos šanci uhrát ani na remízu. Bude rád, když to nebude úplný debakl a když se aspoň udrží na nohách. Jenže to, co je pro jedny prohra, bývá pro druhého šance. Krize sportovního průmyslu urychluje růst sportovního průmyslu 2.0. Příští týden si posvítíme na to, kdo ze současné situace těží, koho vynesla nahoru a komu pomohla vyrůst.

Text původně vyšel na webu Finmag.cz.

Související články

Hašek prohrál spor se Spartou. Musí jí zaplatit téměř 2,5 milionu

Mezinárodní arbitráž definitivně vyřešila téměř tři roky trvající spor mezi Spartou a Martinem Haškem mladším. Ten dal výpověď neoprávněně.

Zprávy

Messi proti Maradonovi. Radost proti Mexiku ukazuje, že hraje o všechno

Argentinský kapitán Lionel Messi sice o víkendu svému týmu vystřelil šanci na přežití v turnaji, pokud se ale chce vyrovnat Maradonovi, musí v Kataru dovést Argentinu až na samotný vrchol.

MS Katar

Proč chybí Češi v Kataru? Šilhavého tým nemá jasný plán jako Dánsko nebo Wales

Češi se nedostali do Kataru i proto, že nemají pevné herní základy. Jaké jsou možnosti, když hrajete s jasně daným stylem, ukazují Dánsko a Wales. Tedy země s podobným potenciálem jako Česko, se kterými by se reprezentace měla porovnávat.

Taktika
Popup se zavře za 8s