Z Řecka zpátky domů. Jakub Pokorný se vrací do Česka a Zbrojovka získává elitního ligového stopera

„Byl to za mě výborný první krok v zahraničí,“ hodnotí Pokorný svou sezonu v Řecku ve 150. epizodě Football Club podcastu. S Kifisií, která mezi elitu postoupila jako nováček, splnil hlavní cíl – záchranu. Klub nakonec skončil na desátém místě a podle českého obránce mohl pomýšlet ještě výš.

Do Řecka odcházel po sezoně, ve které se Sigmou Olomouc získal domácí pohár. Místo pokračování v českém prostředí si vybral projekt nováčka řecké ligy. „Když jsem tam přicházel, byl mi představen určitý projekt a první krok byl hlavně zachránit se,“ popisuje Pokorný.

Jiná země, jiný život

Řecký fotbal má pověst prostředí, kde se často mění trenéři a kluby fungují poněkud chaoticky. Pokorný ale zažil v Kifisii odlišný příběh. Trenér zůstal na lavičce po celou sezonu a měl v klubu stabilní pozici.

„Ten trenér tam byl už minimálně tři roky. Byl tam první rok, kdy padali, pak zase postoupili a teď se udrželi,“ vysvětluje český obránce. Přesto přiznává, že řecký fotbal má svá specifika.

„Organizovaný chaos. Ale to je úplně ve všem, nejen ve fotbale,“ říká s úsměvem o zkušenosti z Atén. Podle něj pravidla fungují jinak než v Česku – ať už na silnicích, nebo v každodenním životě.

Na rozdíl od některých jiných klubů ale Kifisia neměla problém s výplatami. Peníze sice podle Pokorného nechodily vždy přesně podle kalendáře, ale chodily. „Bylo mi jasně řečeno, že je to nový klub v první lize a nejhorší by bylo, kdyby první zprávy byly, že klub neplatí,“ popisuje.

První měsíce v Řecku nebyly jednoduché. Pokorný se musel adaptovat nejen na nový fotbal, ale i běžný život. „První dva, tři měsíce byly složité. Úplně jiné prostředí, jiná kultura, jinak se tam žije,“ vzpomíná. Problémem byly i zdánlivé maličkosti – například nakupování potravin v řecké abecedě. S manželkou si pomáhali telefonem a překladačem, aby zjistili složení výrobků.

Postupně si ale rodina zvykla. „Když si člověk najde svoje, tak jsme tam byli spokojení,“ říká Pokorný. Fotbalově navíc dostal důvěru trenéra a pravidelně nastupoval.

V Řecku si zároveň vyzkoušel kabinu, která byla výrazně mezinárodnější než většina těch českých. Řečtina pro něj nebyla nutností, protože v týmu převažovala angličtina a španělština. „Bylo tam hodně španělsky mluvících hráčů,“ popisuje.

Návrat není krok zpět

Po sezoně se Pokorný stal volným hráčem. Kifisia o jeho pokračování stála, ale obě strany se nakonec nedohodly na podmínkách. „Klub byl se mnou spokojený a chtěli se mnou prodloužit smlouvu, ale nedomluvili jsme se,“ vysvětluje.

Nyní se vrací do české ligy, tentokrát do Brna. Pro Zbrojovku může být cenná nejen jeho zkušenost z více než stovky ligových zápasů, ale také rok v zahraničí, kde poznal jiný styl fotbalu a posunul se i lidsky.

Sám Pokorný přiznává, že by se řeckému angažmá nebránil ani v budoucnu. „Zvykli jsme si na to, líbilo se nám tam,“ říká. Zároveň ale dodává, že hodně záleží na možnostech klubu a jeho vizi.

Fotbal není navždy

Pokorného příběh není zajímavý jen na hřišti. Stejně jako stále více profesionálních sportovců řeší i finanční stránku kariéry. S bývalým ligovým hráčem Radkem Buchtou, který dnes působí jako finanční poradce v Partners a B&Z Sport Financial Consulting, spolupracuje už několik let.

„Myslím si, že nějaký takový cíl by měl mít každý fotbalista. Víme, že kariéra je do nějakých 35 let a pak začínat úplně od nuly není ideální,“ říká Pokorný. Sám přiznává, že na začátku kariéry nebylo jednoduché vytvářet rezervu. Peníze přicházely, ale zároveň se objevovaly nečekané výdaje. Jedním z příkladů byla oprava auta, která mu prakticky vyčerpala tehdejší úspory.

Zlom přišel až s přestupem do zahraničí. „Došlo k uvědomění, že ta kariéra nemá neomezenou životnost,“ popisuje Buchta změnu v Pokorného přístupu. Podle něj začal český obránce po odchodu do Řecka výrazně více odkládat peníze stranou.

Investice jako doplněk, ne honba za senzací

Pokorný se zároveň zajímá o investování. Kromě dlouhodobého portfolia má i menší část peněz, se kterou si zkouší jednotlivé investice sám. „Mám malý obnos bokem na brokera, abych si s tím hrál. Vím, že o ty peníze můžu přijít,“ říká.

Zkouší například akcie jednotlivých firem nebo bitcoin. U kryptoměn ale zůstává pouze u nejznámější měny. „Žádné ethery, žádné shitcoiny jsem nezkoušel. Držím se jenom bitcoinu,“ vysvětluje.

Zároveň ale nepřemýšlí tak, že by chtěl rychle zbohatnout. Spíš se snaží vyhnout zásadním chybám. „Největší problém není, kolik hráč vydělává, ale že nemá plán,“ shrnuje Buchta.

A to je možná nejzajímavější část příběhu Jakuba Pokorného. Do Zbrojovky nepřichází jen zkušený ligový obránce, který si odskočil do zahraničí. Přichází hráč, který už přemýšlí i za horizontem další sezony. A právě takových fotbalistů česká liga potřebuje víc.