V moravské metropoli se nyní sportovní infrastruktura řeší na třech různých úrovních. Pojďme tedy postupně:
Jak jsme už informovali během prosince, mělo by letos dojít k rekonstrukci stávajícího místa, kde Zbrojovka hraje své zápasy. Oproti původním obavám se pustí do prací i ve chvíli, kdy by klub musel do baráže. Zkrácený čas na stavební úpravy by vyřešil například odehráním prvních zápasů příštího ročníku na hřištích soupeřů.
Velkou péči dostane hrací plocha. Proběhne totiž nová plošná drenáž, instalace nového roštu vytápění či závlahy, který bude využívat nový systém pro zadržovaní dešťové vody. Položena bude také nová kořenová vrstva pro přírodní trávník, který bude na místo dovezen ve formě předpěstovaného travního koberce. Půjde tedy o jiný případ než nedávno v Hradci Králové. Tam si ho v nové aréně vypěstovali sami.
Tím ale novinky nekončí.
Zrušeny by měly být sektory T,U na jejichž místě vyroste zázemí pro hráče, funkcionáře a média. Na hlavní tribuně pak dojde k výměně sedaček. Upraveny budou i příchodové trasy a vstupy na stadion, modernizace se dotkne také umělého osvětlení a instalace náhradního zdroje.
Kromě toho bude zahájena i rekonstrukce technických sítí, například rozhlasu či vytápění.
Celková cena výše zmíněného je lehce přes 32 milionů korun. V této částce je také údržba hrací plochy po následující dva roky.
Už na konci roku 2023 bylo jasné, že se úřady pustí do demolice ikonického stadionu za Lužánkami. To se totiž postupem času proměnilo v nebezpečné rozvaliny.
Vedení města se tak rozhodlo přeprojektovat plán a pustit se do postupného odstranění objektu. Během letošního roku bude vypsáno výběrové řízení na firmu, které se o to postará. Úředně je demoliční výměr už platný.
„Demolice se bude týkat především nebezpečných objektů západní tribuny, časomíry a části tribun postavené na valech zeminy. Valy, na kterých ležela část tribuny, by měly zůstat,“ říká Filip Poňuchálek, mluvčí brněnského magistrátu.
Pokud půjde vše podle plánu, mělo by se vše rozjet ve druhé polovině letošního roku.
Pozornost veřejnosti se v případě Brna nyní upíná zejména na rozsáhlý projekt nové multifunkční arény, která by se měla stát domovem pro hokejovou Kometu.
Vedle toho ale od října funguje pracovní skupina, která řeší projekt nového fotbalového stadionu. Skupinu tvoří zástupci města i dalších subjektů. Ti na začátek připraví podklady pro zadávací studii stavby.
„Snahou posléze bude zařadit stavbu mezi strategické projekty města Brna pod vedením projektového manažera. Jeho tým připraví podmínky pro vypsání architektonické soutěže na studii fotbalového stadionu a bude se na projektu podílet. Při přípravách mohou tým doplnit také další odborníci, jako jsou zástupci policie, hasičů a podobně,“ říká Tomáš Aberl, radní města Brna pro sport a vedoucí pracovní skupiny.
Současní členové si nyní rozdělili první dílčí úkoly, kterými se budou zabývat, jde třeba o prověření možné kapacity či přesnější zafixování umístění stavby.
Další jednání je v Brně na programu v polovině ledna.
Text původně vyšel na webu Stadiony.blog, kde autoři čerpali z těchto zdrojů: cosedeje.brno.cz, tiskový mluvčí FC Zbrojovky Brno a tiskový mluvčí magistrátu města Brna.
Z generace na generaci se v Anglii nebo Německu předávají permanentní vstupenky. Kdo chce novou, musí si počkat. Do stejné situace se teď dostávají i fanoušci Slavie a Sparty. Proti sobě jde zvyšující se divácký zájem a omezená kapacita stadionů.
Jsou kluby oprávněny určovat, jak by měli být diváci oblečeni? Nebo dokonce zabránit některým z nich ve vstupu na stadion jen proto, že fandí hostujícímu týmu? Měl by platit jednotný přístup pro všechny, ať už jde o zapálené fanoušky či děti? Společně se podíváme na to, jak se k této problematice staví české i zahraniční kluby a co na to říká právo.
Pokud se chcete dozvědět něco o německé vášni pro fotbal, můžete navštívit jakýkoli zápas od Bundesligy po regionální soutěže. Nebo se vypravit do Muzea německého fotbalu v Dortmundu. Nadchne vás, i když třeba patříte k fanouškům jiných zemí a jiných sportovních tradic.
