Leváci tvoří přibližně desetinu světové populace a dá se předpokládat, že zhruba stejné zastoupení mají i ve fotbale. Proto bývá raritní, když se jich v některých týmech sejde víc najednou na podobných pozicích. U nás jsme se s takovým příkladem setkali u Sparty, ve které se v posledních třech letech vystřídali hned čtyři leváci schopní hrát na stoperu. Byli jimi David Lischka, Dávid Hancko, Ladislav Krejčí mladší a Jaroslav Zelený. Je to problém?
Existuje víc důvodů, proč nemít dva levonohé stopery. Leváci jsou obecně víc levonozí, než jsou praváci pravonozí. Leváci jsou často díky své vzácnosti ceněni a dostávají po celou dobu fotbalové výchovy víc volnosti. Když je nikdo nevede ke hře oběma nohama, tak se tím jejich postavení ve hře přirozeně uzavírá, neboť prakticky každý míč přijímají stejnou nohou, což jim dává menší manévrovací prostor. Naopak praváci jsou obvykle nuceni se učit hrát oběma nohama, mohou nastupovat i na postech vhodných spíše pro leváky (levý obránce) a jsou tím vedeni k postavení o dost otevřenějšímu.
Přečtěte si dojemnou reportáž Karla Tvaroha, reportéra stanice Canal+ Sport, který byl na Anfieldu a v jeho zázemí u toho, když spolu napřímo o anglický titul bojovaly dvě těžké váhy. Tenhle zápas Liverpoolu s Manchesterem City (1:1) byl skvělý.
Nejen boj o titul. Sledujme i honičku o čtvrté místo, snahu klokanů vše ještě spravit nebo odmítání Černého Petra. A uhodnete skokana roku?
Vyťukal jsem telefonní číslo. Měl jsem v Praze devět hodin ráno, Justin Walley v Tichomoří osm večer. „Ahoj. Jsem na Marshallových ostrovech. Nemají tu fotbalisty, nemají tu hřiště. Jsme jako evangelisti. Ještě letos chceme odehrát první zápas,“ řekl mi. Tohle je příběh dobrodruha, co pomáhá vybudovat národní tým v poslední zemi OSN, která svou reprezentaci ještě nemá.
Získejte přístup ke všem článkům. Nyní za akční cenu 99 Kč měsíčně napořád.