Když jsme se v létě 2022 setkali poprvé, vlastně jen shodou okolností se to odehrálo právě v Praze. Tim Sparv se svou partnerkou, českou miss 2011 a influencerkou Jitkou Nováčkovou, se tu právě usazoval po své pestré, stěhovavé kariéře. Já tu byl na dovolené z Washingtonu. A naše hlavní téma se Česka netýkalo. Sparv byl tou dobou celosvětově vnímaný jako jeden z nejsilnějších fotbalových hlasů za lepší práva a podmínky zahraničních dělníků v Kataru. Právě o tom a obecně o hráčském aktivismu, který jde za hranice samotného fotbalu, jsme se tehdy obsáhle bavili. Vznikl titulní rozhovor pro knihu Football Club: Nejlepší fotbalové příběhy.
O Spartě a českém fotbalu jsme tenkrát nemluvili, jeho čerstvě domluvené angažmá na Letné a Strahově bylo tehdy ještě neveřejné a dojmy z Česka minimální. Ovšem uplynul rok a půl a v Praze už jsme oba doma. A tak jsem byl kromě jeho aktivit na poli světového fotbalu zvědavý i na to, jak zahraniční fotbalista a začínající kouč s rozhledem jako Tim Sparv vnímá Česko, jeho fotbal a práci v jednom ze dvou největších zdejších klubů. Z mládežnické akademie se v něm postupně přesunul k B-týmu, kde teď dělá asistenta Luboši Loučkovi. A podle krátké konverzace s recepční ve strahovském tréninkovém areálu Sparty jsem pochopil, že i v češtině pokroky udělal – byť prý ne takové, jak si představoval…
Do Česka jste se nastálo přesunuli předloni – bylo to dobré rozhodnutí?
Žil jsem během své kariéry v mnoha zemích a v Evropě to přivykání není těžké. Naopak bych řekl, že to mě na tom bavilo nejvíc, že jsem mohl žít v tolika zemích a kulturách. Mohl jsem se učit tolik jazyků, což je můj oblíbený koníček. Takže si myslím, že to bylo dobré rozhodnutí. Moje partnerka je spokojená, moje rodina je spokojená – a to je teď asi to hlavní. A velkým plusem k tomu je, že jsem mohl zahájit svou trenérskou dráhu ve velkém klubu, jako je Sparta. Mám tu některé skutečně dobré kolegy a podporu, takže dělat ty první kroky tady je dobré.
Shodou okolností jste se ve Spartě objevil ve stejném okamžiku jako další Seveřan Brian Priske a jeho tým. To vám taky pomohlo?
Určitě. Řekl bych, že přítomnost tohoto realizačního týmu u A-mužstva raketově nastartovala rozvoj jak můj, tak dalších lidí kolem. Dorazili s úplně jiným myšlením, než na jaké jste tady v Česku asi zvyklí. A myslím, že to pozvedlo úroveň všech. Takže to, že jsme nablízku Brianovi, Larsi (Friisovi), Christianovi (Clarupovi) i všem českým klukům, to nám z B-týmu pomáhá. Béčko totiž není určené jen k rozvoji hráčů, ale taky trenérů. My se taky chceme zlepšovat, vidět na sobě pokrok – a tahle blízkost nám prospívá.
Z generace na generaci se v Anglii nebo Německu předávají permanentní vstupenky. Kdo chce novou, musí si počkat. Do stejné situace se teď dostávají i fanoušci Slavie a Sparty. Proti sobě jde zvyšující se divácký zájem a omezená kapacita stadionů.
Jsou kluby oprávněny určovat, jak by měli být diváci oblečeni? Nebo dokonce zabránit některým z nich ve vstupu na stadion jen proto, že fandí hostujícímu týmu? Měl by platit jednotný přístup pro všechny, ať už jde o zapálené fanoušky či děti? Společně se podíváme na to, jak se k této problematice staví české i zahraniční kluby a co na to říká právo.
Pokud se chcete dozvědět něco o německé vášni pro fotbal, můžete navštívit jakýkoli zápas od Bundesligy po regionální soutěže. Nebo se vypravit do Muzea německého fotbalu v Dortmundu. Nadchne vás, i když třeba patříte k fanouškům jiných zemí a jiných sportovních tradic.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
